Přeskočit na obsah

Venezuelský záliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Venezuelský záliv
Venezuelský záliv a jezero Maracaibo
Venezuelský záliv
a jezero Maracaibo
Maximální hloubka40 m
Šířka240 km
Délka120 km
Rozloha17 800 km²
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekAtlantský oceán
Sousední celkyKaribské moře
SvětadílJižní Amerika
StátVenezuelaVenezuela Venezuela
KolumbieKolumbie Kolumbie
PřítokyJezero Maracaibo
Map

Venezuelský záliv (anglicky Gulf of Venezuela, španělsky Golfo de Venezuela) je mělký zálivKaribském moři na hranici VenezuelyKolumbií.

Satelitní snímek Venezuelského zálivu před rokem 2007

Záliv o šířce 240 km, nacházející se okolo 11. severní rovnoběžky, je ze severní strany až 120 km hluboko zapuštěný do jihoamerické pevniny. Je sevřen dvěma poloostrovy, se západu je to poloostrov Guajira a z východu Paraguaná. Z jižní strany je záliv propojen asi 65 km dlouhým průlivem Tablazo Straitlagunovým jezerem Maracaibobrakickou vodou.

Venezuelský záliv leží na kontinentálním šelfu který tvoří přechod mezi horskými pásy na pevnině a proláklinou v Karibském moři. Z důvodu pohybu Karibské desky začal šelf v minulosti pozvolna klesat pod mořskou hladinu. Venezuelský záliv je poměrně mělký (jen 20 až 30 m) a dno má pokryté silnou vrstvou sedimentu přineseného povodněmi z pevniny. Vede přes něj důležitá lodní trasa po které zaoceánské tankery odvážejí vytěženou ropu a byl proto v něm vykopán asi 100 km dlouhý, 245 m široký a 13,5 m hluboký kanál.

Přestože se v oblasti zálivu těží i zpracovává ropa a proplouvají jím lodě s hlubokým ponorem, je v zálivu voda která průběžně splňuje životní podmínky pro bohatou mořskou fauna. Žijí tam jak živočichové preferující nehluboké vody, tak i ti pravidelně migrující do plytkých vod. V hlubších vodách žijí i ryby ekonomicky významné, např. makrely, smuhy, chrochtali, cípali a murény. V místech kde Venezuelský záliv navazuje na mořskou hlubinu lze spatřit i rejnoky, manty a občas i kladivouny.

Záliv objevili v roce 1499 Španělé Alonso de Hojeda a Juan de la Cosa a Ital Amerigo Vespucci, jeho okolí tehdy obývala indiánská etnika řadící se do skupiny s názvem Karibové. Ihned nato začala španělská kolonializace. Venezuela byla první země v Jižní Americe která po vítězné bitvě ve Venezuelském zálivu v roce 1823 vypudila španělské vojáky ze země a osamostatnila se.

Ropný průzkum zálivu a okolí začal roku 1947 a první úspěšné vrty byly provedeny o deset let později na úzkém venezuelském pásu poloostrova Guajira. V současnosti je tato šelfová oblast hodnocena jako jedna z nejbohatších na ropu a zemní plyn v Jižní Americe.

Hraniční problémy

[editovat | editovat zdroj]

Již z koloniálních časů je vleklý spor o hranici mezi Venezuelou a Kolumbií vedenou v podélném směru přes poloostrov Guajira. Po dlouhé řadě dvoustranných, nebo za pomoci prostředníků vedených jednání došlo v roce 1941 k určení suchozemské hranice která však bývá i dnes zpochybňována.

Mnohem složitější je stanovení mořské hranice v zálivu a mezi jednotlivými výlučnými ekonomickými zónami do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřeží. Kolumbie i Venezuela mají na vedení hranice své názory a žádná strana není ochotná ke kompromisu, v obou zemích jsou mezi obyvateli silné nacionalistické proudy rozdmýchávané politiky.[1][2][3][4][5]

  1. Gulf of Venezuela [online]. Britannica - The Online Encyclopedia [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ALMARZA, Ramón. Campos Petrolíferos: Golfo de Venezuela [online]. Ministerio del Poder Popular de Petróleo y Minería, Caracas, VE, rev. 1997 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. El Gobierno en La Historia, Diferendo Limítrofe del Golfo de Venezuela [online]. Rafael Bervín Farías, VE, rev. 02.12.1998 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. ARANGO, Luis Ángel. Biblioteca Virtual :El conflicto fronterizo en el Golfo de Venezuela [online]. Subgerencia Cultural del Banco de la República, Bogotá, CO, rev. 1997 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24. (španělsky) 
  5. FRANCO, L.; ÁLVAREZ, R.; NARANJO, A. et al. FONAP DIVULGA No. 43: Colección de Peces e invertebrados del Golfo de Venezuela [online]. Ministerio del Poder Popular para la Agricultura y Tierras, Caracas, VE, rev. 1993 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (španělsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]